Předvolební ztráty / říjen 2017
Národe zblblý, co, už jen směle, do zdi či mobilu kouká,
národe, dej pozor, na svůj otupělý rozum.
Pozor na ně na ty Vlky v blahu,
tak dávej pozor, kolem v ozvěnách se tiše houká.
Vzpomínej jak bylo ti, když špatně se ti žilo,
vzpomínej co chtěl jsi změnit, co stalo se k lepšímu.
Dříve snáze i v té hospodě se pilo,
ovšem banánů, svobody nebylo.
Rozumu snad nezbožně ubylo.
Vrať se, počkej! Víš, že to bývá, ale snad nevidíš?
Rozum, to nemožné dítko plačící pod stolem,
šlape se naň více, moc a stále, nevidíš..
Krájené chleby suché smočené do klihu,
hořlavé chvilky zapíjíš vodou.
Pusu držíš, když držíš si koblihu.
Zvedni svoji duši a nedovol návrat toho zla,
mysli dobře, že nemůžeš zapomenout.
Nemysli jak k ráji jdeme.
Lásky máš snad dost že nevidíš? Nebo snad tma?!
Snad přijde mi, že nechceš.
Snad přijde mi, že vidíš jen sebe.
Copyright © 2014-2021 , Všechna práva vyhrazena autorem.