EKOLOGIE ; EKOSYSTÉMY ČR A JEJICH NÁPRAVA
° Krátký report od řeky Vl. Blanice z 20.září 2016 + dodatek ze dne 30.11.2016
Sledovaný a popisovaný úsek: Koridor Vl. Blanice s přilehlými loukami cca od Ml. Vožice po sev. hranici CHKO Blaník. Informace z pozorování let 2015 a zima jaro léto r. 2016.+ 11/2016 Řeka Blanice se nachází na území okresů Tábor a Benešov, je levým přítokem Sázavy, jedna z menších meandrujících řek. Protéká Vlašimskou a Benešovskou pahorkatinou na podloží přeměných hornin, zejména ruly a pararuly. Již zřídka útočištěm velmi ohrožených, nejen vodních živočichů a rostlin. Lehce si povšimnout, kolik pohozeného odpadu tady je. Na tomto 25 km úseku se dá najít ledacos. Pneumatiky na břehu, ve vodě, velká lednice opřená o dno řeky, mlejnek na maso v kopřivách, půlka vodního čerpadla pod stromem, tisíce PET lahví a hromady jinného odpadu. Na krátkém úseku řeky (cca 1 km) aktivně žije velmi ohrožený mlž, druh velké škeble velevrub tupý (Unio crassus). Je to živočich vázán na čistou vodu a na ryby, které mu pomáhají se šířit. Známo pouze 16 malých lokalit výskytu v ČR, z toho pouze 6 lokalit se stabilní populací. Živí se filtrací planktonu z tekoucí vody. Šíření a reprodukci zabraňují časté jezy, veliký až krajně kritický nedostatek ryb v celé řece a prvořadě se na tomto procesu podílí člověk zásahy na říčním dně a to častými jezy, odpadem, chemickým znečištěním, brody atd.). Po chemické stránce trpí zejména znečištěním vody dusičnany. Tato neškodná ovšem krásná škeble velká 7 cm naší zásluhou vymírá. Od roku 2005 je zaznamenán početní pokles o přibližných 70 %. Nedostatečné zarybněníV každé vodě, ať je to nádrž, potok či řeka, povětšinou fungují malé či větší ekosystémy: symbióza rostlin, ryb, vodního hmyzu, ptáků a v různých možnostech mnoho jinných zástupců. Mluvíme-li o této řece, která se postupem času 21. století stává více neobyvatelnou, jsou ztráty na jejím ekosystému nepřehlédnutelné. Informační tabule na některých místech CHKO Blaník a u řeky jinde, poskytujíc informace o široké škále živočichů, již nejsou zcela pravdou. Na relativně nových tabulích zmiňována vydra říční (Lutra lutra) (pozn.: i u potoka Brodec), výskyt na tomto, slabě zarybněném úseku potvrzen. Tento pouhý cca 1.5 km obývá ledňáček říční (Alcedo atthis), rybí specialista, který loví malé rybky např: střevle potoční, ouklej obecná. Předmětem ochrany je také mihule potoční (Lampetra planeri). Krása této řeky nespočívá pouze v jejích meandrech, v zarostlém koridoru a vodě, ale především na tom, zda řeka a její okolí žije. Řeka přišla o velký díl svého bohatství. Při hornim toku řeky poblíž Ml. Vožice začíná být řeka chráněna označením E.V.L. (Evropsky významná lokalita) .Tímto označením spadá do soustavy NATURA 2000. Jako PP se táhne kolem toku za obec Skrýšov, kde značením končí. Natura 2000 se zabývá ochranou druhů a stanovišť. Jak moc se tím aktivně zabývá těžko s přesností říci. Oficiálním těžištěm ochrany se stává ze zachování osídlených starých i odumřelých dřevin, ponechání jich nejen pro brouka páchníka hnědého (Osmoderma eremita), zajištění průchodnosti jezů, bezpečnostní sanace, ochrana mihule potoční, vydry říční, lučních společenství aj. Velikou zátěží pro tento úsek je samotná Ml. Vožice ze které se dostává znečištění dosti. Z ptáků se dá na řece odpozorovat malý střízlík obecný a konipas horský, na malých úsecích ale také např. skorec vodní (nádrže), pisík obecný, na přilehlých lukách kolem obce Hrajovice se poté dají odpozorovat volavky bílé, na rybníku v Kamberku pak labutě, volavky popelavé. Tato lokalita, kde nárazově dochází k těžbě dřeva při břehu, je obydlena celou řadou druhů hmyzu a na přilehlých loukách vzácnými rostlinami. Z dřevin hojně rostoucích lze uvést staré vrby, olše, duby, jasany. Na trouchnivějicim dřevě pak rostou zajímavé ač nejedlé druhy hub. Z natur. biotopů převahují mezofilní ovsíkové louky, vlhké tužebníkové lady, dubohabřiny, mokřadní olšiny. Veliký ekologický problém, nejen této lokality, se stává z divokého šíření netykavky žlaznaté (Impatiens glandulifera) a křídlatky české, zmutovaného druhu ze dvou jiných invazních křídlatek, hezky česky pojmenované. Tyto invazní rostliny se po toku nejen této řeky šíří velice rychle a to i do jejího širokého okolí. Po posledních dvou největších povodní v posledních 14 letech, se šíří velice rychle i na dalších, dříve nezasažených lokalitách. Netykavky narušují ve veliké vlně ekosystémy po celé Evropě. Díky své odolnosti, veliké produkci semen a díky velkému spadu listí (zakyselení půdy), vytlačují a bez zásahu člověka vytlačí, zdejší druhy rostlin. Nedostatek původních rostlin snižuje biodiverzitu členovců v dané lokalitě a návazně rapidně klesají počty obojživelníků, ptáků a všech ostatních, kteří se jimi živí. Likvidace netykavky a jiných nežádoucích druhů pouze lokálně již započala, jedná se pouze o drobné iniciativy. Problém je ale na celém území ČR. Jelikož jsou postřiky dost nákladné, tak se tyto rostliny stávají ,,jedovatou dominou" spodních pater porostu. Co se týká zdejší oblasti, tak se těmto druhům rostlin zcela jistě daří. Jednoduchým matematickým vzorcem, který vychází přímo z již proběhlých invazí se dá spočítat, že pokud se nezapojíme do radikální likvidace těchto škůdců v následujících dvou letech, budeme brzy svědky veliké bezmoci, cokoli z toho napravit. Budem vypalovat porost? Bude tu něco živého za těch pár let? Co jistě: neuslyšíte kobylku cvrkat, neuvidíte ještěrku zdrhat, neuslyšíš ptáky tě vítat. Ani vydra se ti nezjeví, možná ve snu kdy z knížky si naň vzpomeneš...... Uvidíš Sebe, netykavky, PET lahve a za nima v dálce bilbordy s reklamou na slevu. Zpětně, při pohledu na proběhlé pozorování i z jinných, předchozích let, se dá říci, že početnost zásadních živočišných a rostlinných druhů a jedinců klesá, mizí, v některých případech pak některý život již na řece Blanici a jejím okolí skončil, nebo skončí zítra. Fotoreport zde Pozorování ze dne 30.11. r.2016: V oblasti Blanické brázdy pozorovány stopy největšího hlodavce Evropy, bobra evropského. Nakousané kmeny (činnost cca 0,5-1 rok zpět) a jinné pokácené stromy z období cca 2 let nazpět. i čerstvé okusy a hráze v nedaleko vzdálené lokaci. Bobr evropský (Castor fiber) je chráněn jako: Silně ohrožený druh jak v ČR tak i v Evropské unii. Po jeho vyhubení na našem území v období přelomu 18. a 19. stol., kdy se střílel pro kožich, maso a jiné účely, se od 70. let 20. st. pomalu navrací do České krajiny. Prvotně pozorován kolem roku 1975 na soutoku řek Moravy a Dyje. Nyní se bobři, doufejme, dočkají své restituce. Dnes jsou známí bobři z řeky Moravy, z oblasti jižních Čech, na západě pak od centra Plzně po řece Úhlavě a Mži pokračující řekou Berounkou. Dále z části povodí Labe. Z výčtu posledních, nových stanovišť lze zmínit cca od roku 2010 osidlování řeky Sázavy. Stopy jeho existence na řece Vl. Blanici dokazují minimálně jeho dočasnou přítomnost. Doufejme, že nebyl/nebude nějakým hlupákem, zastřelen. Pro bobry evropské na našem území platí vysoký stupeň ochrany. I proto lze, v případě škod na dřevinách, stát žádat o náhradu škody. Važme si toho, že tu nejsme sami.
Zima/Jaro 2016: O teplou zimu šlo převážně o pozorování a sběr odpadu v oblastech: j. strana k.ú. N.Str. a tzv. Blanickou brázdu a k ní přilehlé území CHKO Blaník viz. fotoreporty se ! !
Copyright © 2014-2023 , Všechna práva vyhrazena autorem.