Krauly v plastu / listopad 2017
Jak kroužíš, jak světu biješ,
jak vznášíš se na vlnách plastu.
Lehko se ožíráš, málo slz,
poklona řece, po noci v chlastu.
Pivo z petky, z lahve, sklenky,
dorazilo k nádrži.
Poloslepý, bez držení, omámený,
zamotaný do halenky.
Drahokamy od krve, šutry u dna pomíjí.
Ty přání plují k hladině, tupý, zhaslý, světe opilý.
Mlčí, trne, bez štěstí pije,
k měsíci, když sklenka dá, vyje.
Copyright © 2014-2020 , Všechna práva vyhrazena autorem.